Textové pole: Textové pole:

NABÍDKA OVOCNÝCH DŘEVIN

Malina - podle odrůd nejlépe plodí na jednoletém a dvouletém dřevě. Keře malin plodících na jednoletém dřevě se na podzim sestřihnou a nové výhony jsou příští rok již plodné. Maliny plodící na dvouletém dřevě začínají plodit podstatně dříve – již kolem poloviny července, jejich pěstování je však náročnější v tom, že staré výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Nejsilnější plodnost porostu je třetím a čtvrtým rokem, po šestém roce klesá.

Meruňka - původem meruněk je střední a východní Asie, především Čína. Má poměrně vysoké požadavky na klimatické podmínky. Podle doby zrání se dělí na velmi rané, rané, středně rané, pozdní a velmi pozdní. Ovocné stromky meruněk pěstujeme na vlastním semenáči nebo na myrobalánu. Většina odrůd meruněk je samosprašná. Půdy vyžaduje záhřevné, lehčí až středně těžké, propustné, hlinitopísčité. Nesnáší půdy těžké, studené a zamokřené.

Třešeň – zraje jako první ovocný druh na zahradách. Dělí se podle tuhosti dužniny na srdcovky, polo chrupky a chrupky. Jsou většinou cizosprašné, ale v poslední době jsou i samosprašné odrůdy. Doba zrání plodů u třešní  je většinou v prvním týdnu června. Půdy vyžaduje hluboké, propustné a zásobené vápníkem. Ovocné stromky třešní pěstujeme na podnožích mahalebce nebo na ptáčnici.

Jabloň - patří u nás mezi nejrozšířenější ovocné druhy. Dle období dozrávání plodů je dělíme na letní, podzimní a zimní. Ovocné stromky jabloní pěstujeme na slabě rostoucích podnožích, které jsou vhodné na ovocné stěny, středně rostoucích podnožích  a silně rostoucích podnožích. Lze je pěstovat na půdách hlinitých, středně těžkých i těžších, dobře zásobených živinami.

Angrešt - se dělí na raný, středně raný a pozdní. Odrůdy angreštů jsou samosprašné. Nejlépe mu vyhovují půdy hlinité nebo hlinitopísčité a přiměřeně vlhké. Podle barvy slupky plodů rozeznáváme odrůdy běloplodé, červenoplodé, zelenožlutoplodé a žlutoplodé. Angrešt nesnáší sucho nebo zamokření.Vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami. Angreštu vyhovují otevřená stanoviště, s mírným průvanem. Je odolný k nízkým teplotám.

Rybíz - se podle ranosti dělí na raný, středně raný a pozdní. Odrůdy bílého a červeného rybízu jsou samosprašné, odrůdy černého rybízu jsou částečně cizosprašné. Rybíz vyžaduje vlhčí, hlinité, hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Červený a bílý rybíz nejlépe roste při půdní reakci 5,5 – 6,5 pH., černý rybíz má raději půdní reakci okolo 7 pH.

Slivoň švestka (Prunus domestica) - je známý strom z rodu slivoň (Prunus). Plodem slivoně švestky je švestka. Je to peckovice modré až fialové barvy, mírně nasládlé chuti. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí, stromovité dřeviny nižšího vzrůstu, dlouhou tradici. Švestka bývá součástí ovocných sadů. Snadno se množí vegetativně, výmladky. Je spíše teplomilná a daří se jí v mírném podnebí. Švestka kvete v dubnu až květnu.

Hruška - je v poslední době stále více oblíbeným ovocem. Odrůdy hrušní se rovněž dělí podle dozrávání plodů na letní, podzimní a zimní. Hrušně se očkují buď na bujnější hrušňový semenáč nebo slaběji vzrůstnější kdouli. Ovocné stromky hrušní pěstované na kdouli se mohou použít i do ovocných stěn. Hrušně vyžadují propustnou půdu, nesnáší vysokou hladinu spodní vody.

Broskev - broskvoň je původem z Číny, patří v současnosti u nás k velmi oblíbenému ovoci. Podle doby zrání se dělí na rané, středně rané a pozdní. Ovocné stromky broskvoní pěstujeme na vlastním semenáči nebo na myrobalánu. Broskve patří k náročnějším ovocným druhům na klimatické podmínky, jsou samosprašné. Půdy vyžadují lehčí až středně těžké, hlinitopísčité až hlinité, dobře zásobené živinami a vláhou. Nesnáší vyšší obsah vápníku v půdě, kde trpí chlorózou.